Přiznání: Miluju Antona z Tyrolska

Myslíte, že jedete do Rakouska lyžovat? To se pletete, ve skutečnosti budete pařit a tančit v rytmu disco. A kdyby to šlo, koupíte si triko s nápisem I Love Anton!¨

Kdo si chce pořádně zalyžovat a z nějakých důvodů ho již omrzely české hory, má na výběr v podstatě jen pár možností. Čeští lyžaři a snowboardisté nejčastěji volí Francii, Itálii nebo Rakousko. Výhody a nevýhody jsou různé. Rakousko má však jedno specifikum, které jinde nenajdete, a tím je hudba.

Německy zpívané disco-lidové písně musíte buď nenávidět, nebo si je zamilovat. V kombinaci s několika pivy, případně Jägermeistery, po celodenním sportu, se zaručeně dostaví varianta druhá, láska.

Mezi všemi písněmi vyniká krásný a skvělý Anton z Tyrolska. Stav v okamžiku, kdy píseň slyšíte poprvé, bych popsal asi takto: ustrnete uprostřed pohybu, nakloníte hlavu, abyste se lépe zaposlouchali, a s nepřítomným pohledem se snažíte vypátrat, co to ten sympaťák vlastně zpívá a jestli Vás Vaše chatrné základy němčiny opět nezradily. Po prvním šoku zjistíte s vytřeštěnýma očima, že Antona vlastně milujete!

Antona si můžete vychutnat i na youtube – zpívá božský DJ Ötzi. Posuďte sami, jestli není tento Mozartův pokračovatel přímo fantastisch.
DJ Ötzi - Anton Aus Tirol
(Bětko, tímto ti děkuji, že jsi ho našla a mohu si svůj zamilovaný song přehrávat stále dokola.)

Je mi jasné, že po takovym nářezu už to tu nikdo číst nebude a všichni si budete pouštět jenom Antona. Přesto se pokusím ještě vrátit k zábavě u rakouských sjezdovek. Après-ski je fenomén, který zavedli chytří majitelé hospod a barů. Místo, abyste šli z lyží rovnou na pokoj, stavíte se ještě na chvilku v baru u sjezdovky, kam Vás zve hlasitá hudba - DJ Ötzi, když budete mít štěstí. Podle wikipedie Après-ski znamená: going out, having drinks, dancing, and generally socializing after skiing. V Rakousku se definice drží do puntíku. V jedné z písní se dokonce přímo zpívá wir alle müssen feiern apres-ski. Nejen melodie, ale i texty jsou totiž geniální.

Zajímavé je, že atmosféra rozjuchané zábavy do sebe vtáhne i příslušníky jiných národů. Snadno tak uvidíte třeba postaršího Maďara, jak v přeskáčích vytáčí na tanečním parketu blondýnu z Polska. Dokonce i Češi, za jiných okolností národ pivních mudrců, jakoby roztáli. Než se rozkoukáte, přistihnete se, že se účastníte jindy opovrhované kolektivní zábavy. Chybí už jenom společné jódlování. A hospodský si mne ruce. Co na tom, že je to jen obchodní trik. Vždyť proto jsme přijeli – dát si pauzu a utratit peníze.
Rakušané prostě mají svůj vkus! Neberme jim ho a bavme se s nimi.

Závěrem bych chtěl ještě napsat, že DJ Ötzi je stejně úplně nejvíc nejlepčí a asi založím fanklub. Kdyby se chtěl někdo přidat, napište.

Anton, Ich liebe dich!

P.S.: A tohle se mi stalo v únoru 2009 v Nassfeldu.

(napsáno pro Bosston.cz 23.2.2009)

Les 2 Alpes 2011

Sjezdovky: 9/10 

(paráda, mohli by upravovat všechno, ale to by nebyli Frantíci)

Snowpark 10/10

(lepší neznám. Spousta skoků všech velikostí, 2 skicrossy, účko jako hrom, funpark i pro začátečníci)

Freeride 8/10

(špička, terény by byly, ale holt březnovej sníh)

Přejezdy a propojenost: 7/10 

(vše se sbíhá k jednomu centrálnímu bodu. Tentokrát jsme trpěli nedostatkem sněhu ve spodnějších partiích, takže zavřené sjezdovky a lanovky dopravu komplikovaly)

Lanovky: 8/10 

(štvaly mě kabinky vedoucí zespoda, v kterých se musí čtvrt hodiny stát)

Množství lidí: 8/10 

(s výjimkou dolních stanic se tu ve frontě nečeká prakticky nikde. Na sjezdovce už to je občas horší)

Puby a bary: 7/10

(slušnej výběr)

Kilometry sjezdovek (od černých směrem k paštikářským)

22 - 45 -103

Nejvyšší bod areálu (dobyt jen částí výpravy)

3568 mnm

 

Dvě princezny mezi alpskými velikány

Chtěli jsme znovu to nejlepší, proto jsme se rozhodli podruhé pro dvě Alpy a nelitovali jsme.

Tentokrát jsme jeli ještě později než obvykle, na přelomu března a dubna. Hned po příjezdu nás proto přivítalo sluníčko a teplo, takže jsme rovnou po výstupu z busu mohli vystavit pupky horským paprskům, trochu opálit bůček a vyplnit tak dlouhé čekání. Čekání na příjezd delegáta, na návrat delegáta ztrativšího se hned po svém příjezdu, na vyhledání recepce, na vyhledání té správné recepce, na získání klíčů, na vyhledání místa, kde nám dají permanentky, na sehnání delegáta, aby nám dal správný voucher na ty zasraný permice, na okamžik, kdy budeme moci konečně přestěhovat všechny svoje krámy z parkoviště k apartmánu, na okamžik, kdy budeme moci přestěhovat svoje krámy od špatného apartmánu ke správné budově a do správného apartmánu a na okamžik, kdy se konečně po těch příjezdových strastech budeme moci trochu opít a usnout. 

Bydlení bylo perfektní - dvoupatrovej apartmán, takže jsme mohli být všichni pohromadě. Společně vařit, jíst, pít, smrdět a vraždit se při pistolnících, palermu anebo bengu. Odpadlíci pak mohli (skoro) nerušeně spát, i když večírek pokračoval ještě dlouho do noci. Hispánští banditi mohli klidně hrábnout do strun svých španělek doprovázejíc anglosasky nehudební hlasy šerifa a vajse. První skupinu zastupoval Mladej Punker a Blondýn Buscemi, druhou pochopitelně Horský Svůdce s Jerrym. Opravdickej Šerif a Intelektuálka byli tou dobou většinou už dávno v limbu, zato obě seňority Paragrafky často držely krok ... a hubu ne. 

Gendarmerie na nás chtěli volat jen jednou, takže dobrý. Skutečné Španělky ale naši lovci nepotkali a vlastně ani žádné jiné zmínky hodné děvy (maybe Angola, ale jinak takhle koncem sezony fakt nic). 

K lyžovačce moc není co dodat. Za vše mluví čísla, jen bych opakoval samá superlativa. Tenhle kopec se svým extrémním snowparkem jsme si prostě zamilovali.

Les2Alpes-fotopříběh-Les2Alpes-fotopříběh-Les2Alpes-fotopříběh-Les2Alpes-fotopříběh-Les2Alpes-fotopříběh-Les2Alpes

Dole v městečku sněhu nebylo

Ale nahoře už to bylo iné kafe

Lavinové pole

Vlnovky dvou skicrossů

Snowpark z ptačí perspektivy (vlevo nahoře)

Polety

Účastníci zájezdu:

• Blonďatá Paragrafka mladší (B)
• Blonďatá Paragrafka starší a kudrnatá (R)
• Šerif (V)
• Mladý Punker (O)
• Blonďatá Intelektuálka (M)
• Blondýn Buscemi (S)
• Jerry Čudkapivko (J)
• Horský Svůdce (Č)
• já

--------------

Reklama:

Bavte se - Eventy 

Zážitky a adrenalin.

Teambuilding.

Firemní večírky.

Pra Loup 2010

Sjezdovky: 7/10 

(slušný výběr, pár ostřejších sjezdovek, které neomrzí, i kdybyste celý den brousili jen je)

Snowpark 4/10

(podprůměr)

Freeride 4/10

(dá se najít, ovšem v březnu nic moc)

Přejezdy a propojenost: 4/10 

(výlet do Val d´Allos je na dýl a přejezdové turistické sjezdovky jsou nudné)

Lanovky: 6/10 

(hodně sedaček, ale většinou starší kraksny a zoufale pomalé)

Množství lidí: 9/10 

(paráda, málo lidí, žádné fronty, na sjezdovce jste skoro sami)

Puby a bary: 3/10

(lepší kalit pokojně na pokoji)

Kilometry sjezdovek (od černých směrem k paštikářským)

11 - 79 - 59

Nejvyšší bod areálu (dobyt)

2600 mnm

 

Sami ve vlčím údolí.

Sníh jsme našli v Pra Loup i koncem března, vzhledem k severní orientaci svahů. Dostatek sněhu, nedostatek hospod a nádherně dostatečný nedostatek lidí.
Je to daleko, ale to harcování stojí za to. Už za ten pocit lyžovat 100 km (vzdušnou čarou) od Monaca, Nice nebo Saint Tropez. Jižní podnebí dává středisku zajímavý ráz.
Bydleli jsme v Pra Loup 1500, takže každoranní doprava ke sjezdovkám obnášela buď jízdu přibližovací lanovkou Molanes nebo čekání na skibus do Pra Loup 1600. Přezkáčové procházce po asfaltu se tady v březnu nevyhnete. V 1500 je bazén a sauna a to je všecko. Večer tam chcípnul vlk. Když chytnete poslední skibus do 1600, můžete zkusit hledat zábavu ve třech tamějších hospodách, ale je to slabota. Jedna nabízí i něco na způsob diskotéky, ale při naší návštěvě tam měla přednost Ligue 1, takže jsme mocně zafandili Girondins de Bordeaux za které hrál hráč jménem "Plazil", jak našeho Jardu nazýval komentátor. Po fotbale si holky vyprosili diskotéku a na parketu se s nimi kromě pár našinců ztrapňovali ještě 2 místní vošousti značně pochybného vzezření (naušnice v uchu, přiléhavé oblečky a snědá tvář). A my je nechali, protože jsme to holkám nechtěli kazit, nikdo jinej už v hospodě nebyl.

Na sjezdovkách jsme byli prakticky sami. Fronty žádný, ale lanovky v Pra Loup jsou starý kraksny. Takže svoji rychlost, se kterou vás napálí při nástupu, si sedačka statečně a především konstantně udržuje po celou cestu. Máte tedy dostatek času pokochat se nádhernou a poloprázdnou sjezdovkou, kterou pak za 5 minut sesvištíte dolu. Navíc těch opravdu výjimečných sjezdovek tu moc nenajdete. Proto jsem si zde dovolil pronést později mnohokrát předhazovanou větu: "Lyžování na hovno." Ve skutečnosti to tak strašný nebylo.

Zato opravdu na hovno je přejezd do sousedního Val d´Allos. Půl dne tam, půl dne zpátky. To je trošku přehnané, ale vážně je to na dlouho a ve Val d´Allos zase tak úchvatné sjezdovky oproti Pra Loup nejsou, abyste to museli absolvovat více než jednou, což je asi povinnost (je třeba se podívat, jestli v sousední misce není něco lepšího).

fotopříběh-PraLoup-fotopříběh-PraLoup-fotopříběh-PraLoup-fotopříběh-PraLoup-fotopříběh-PraLoup-fotopříběh-PraLoup

Lac de Serre-Poncon, romantické zpestření bezmála 20hodinové cesty z ČR (alespoň přes okénko zaprděného autobusu). 

Monumenty Vall d´Allos

V dolních partiích trochu krkonošský charakter

Pokus o Freeride

Snowpark

Oblíbené místečko na pique-nique

Účastníci zájezdu:

• Paragrafovský Embryo Gymplio - budoucí Blonďatá Paragrafka ml. (B)
• Blonďatá Paragrafka st. (R)
• Mladej Punker (O)
• Jerry Čudkapivko (J)
• Horský Svůdce (Č)
• já

--------------
Reklama:
Vzdělávejte se - vzdělávání :)